Pod lavičkou uprostřed...

Vězeň čte dopis z domova a zesmutní. Spoluvězeň se ho ptá: „Stalo se nějaké neštěstí?”
„Žena mi píše, že syn propadl ve škole,” oznamuje zklamaný odsouzenec. „To je pro naši rodinu hrozná ostuda!”

Maskovaný lupič zastaví osamělého chodce. Ten mu odevzdá všechny peníze, které má u sebe, a žádá ho: „Mohl byste mi dát potvrzení? Víte, pro manželku.”

Sedí chlapeček u žumpy a usedavě pláče. Jde okolo policista a říká: „Proč pláčeš, chlapečku?”
„Spadla mi do žumpy matka!”
Policista se okamžitě svleče a skočí do žumpy. Potápí se, hrabe, nechce to vzdát, ale když už mu výkaly lezou úplně všude, vzdá to, vyleze ven a se zármutkem chlapečkovi řekne, že je mu líto, ale že jeho matku nenašel.
Chlapeček rozevře dlaň a smutně odpoví: „Tak to je mi ten šroubek na hovno.”

„Ano, jsem si jistý, že to byl ruční granát,” vypověděl bezruký žalobce.

Okradená ženská hlásí na policii, že jí někdo ukradl peněženku. Policajt se ptá: „A to jste necítila, jak vám na ni šahá?”
„Ale cítila,” odvětí ženská, „jenže jsem netušila, že mi druhou rukou ukradne peněženku!”

Přijdou manželé k rozvodovému soudu. On má 95 let a ona má 92 let. Na otázku „Proč se chcete rozvést?” on odpověděl: „Pro nepřekonatelný odpor.”
„Proč jste se tedy nerozvedli dříve?”
„Nechtěli jsme to kvůli dětem,” vysvětluje ona.
„Kvůli dětem?” ptá se soudce.
„My jsme, prosím, čekali až zemřou,” odpovídá on.

Policajt se vrátil z Turecka a stěžuje si kolegům: „Vůbec jsem těm Turkům nerozuměl. Pořád žvanili něco o salámu-a-lejnu...”

Jdou dva policajti po ulici a jeden najednou povídá: „Koukej, pět korun. Vezmi si je.”
Druhý policajt na to: „Nebudu se ohýbat kvůli pěti korunám...”
„Ty jsi blázen,” řekne první, „vždyť za pět korun můžeš i volat.”
„Tak to je jiná,” zaraduje se druhý policajt, pětikorunu zvedne a spustí: „Halooo!”

Na stanici vyslýchají německého banditu, který se podílel na vybrání banky, a samozřejmě jim u toho sekunduje německý překladatel. Začíná výslech.
Policajt: „Kde jsi schoval peníze?”
Tlumočník: „Kde jsi schoval peníze?”
Zloděj: „Neřeknu.”
Tlumočník: „Neřekne.”
Policajt: „Když neřekneš, zavřeme tě na deset let.”
Tlumočník: „Když neřekneš, zavřou tě na deset let.”
Zloděj: „Neřeknu.”
Tlumočník: „Neřekne.”
Policajt: „Když neřekneš, zastřelíme tě.”
Tlumočník: „Když neřekneš, zastřelí tě.”
Zloděj: „No dobře, zakopal jsem je pod kytky za hotelem.”
Tlumočník: „Neřekne.”

„Co jste dělal v pondělí mezi osmou a devátou hodinou?” táže se inspektor Clouseau.
„Proč se ptáte? Myslíte si, že jsem ho zavraždil?” brání se vyslýchaný.
„Já nemyslím,” odsekne kriminalista, „já jsem policajt!”